Objekt lehkého opevnění – řopík Honzík

Ve 30. letech minulého století rostly obavy z napadení Československa. Proto na pohraničních horách vyrostly pevnůstky jako součást opevnění státu. Celkem tvořilo obranou linii kolem hranic s Německem, Polskem, Maďarskem a Rakouskem okolo 10 tisíc takových staveb. A proč se jim říká řopíky? Opevnění budovalo Ředitelství opevňovacích prací, které neslo zkratku ŘOP. Od toho byl k lidovému názvu řopík už jen krůček.
Nedaleko Volar v tábořišti B u Soumarského mostu najdete Muzeum lehkého opevnění, jinak také „řopík Honzík“, který je plně vystrojený a vyzbrojený tak, jak byl po svém dokončení. Zbraně jsou samozřejmě znehodnocené, takže se z nich nedá střílet, ale skvěle dokumentují historii objektu. Díky nadšencům, kteří řopíku vrátili původní podobu, se můžete podívat na komentovanou prohlídku, případně si zastřílet ze vzduchovky nebo hodit granátem.
Řopík nese označení 195/61/A-180 Z a jedná se o objekt lehkého opevnění vzor 37. Tato železobetonová pevnůstka je vlastně miniaturou velkého těžkého pěchotního srubu se střílnami, ventilací, periskopy a granátovým skluzem. Vchod byl opatřen pancéřovanými dveřmi a řopík byl určen pro osádku v počtu 3 až 7 mužů a stavěl se v celkem 4 variantách. Řopík Honzík byl typu A, tedy pro 7 mužů pro boční palby dvou kulometů ve střílnách, které byly z pohledu nepřítele kryty charakteristickými uchy. Číslo 180 znamená, že úhel os střílen činil 180 stupňů.